Plán mobility UJEP

UJEP na cestě k udržitelné dopravě – vzniká Plán mobility UJEP.

Na úvod bychom chtěli poděkovat všem studentům, zaměstnancům i dalším, kteří se do projektu zapojili – ať už vyplněním dotazníku, přidáním bodů do pocitové mapy, účastí na veřejných projednáních nebo v pracovních skupinách. Právě vaše zkušenosti, nápady a postřehy jsou základem, z něhož vznikají priority a konkrétní kroky pro bezpečnější, dostupnější a přívětivější kampus. Bez vašich dat a podnětů by plán mobility nebyl skutečně náš – společný, a tedy smysluplný.

Plán mobility UJEP je projekt, který hodnotí, jak se studenti a zaměstnanci dopravují do univerzitních prostor, a navrhuje, jak dopravu zlepšit – aby byla bezpečnější, dostupnější, pohodlnější a udržitelnější. Projekt řeší společnost SmartPlan, s.r.o., a jeho hlavní výstupy budou k dispozici na začátku roku 2026.

Nejde ale jen o jednorázovou analýzu. Plán mobility je dlouhodobý program, který má pomoci rozvíjet dopravu na univerzitě i v jejím okolí tak, aby odpovídala potřebám současným i budoucím. Zaměřuje se především na kampus, koleje a další objekty UJEP, ale sleduje i bezprostřední okolí univerzity (cca do 300 m) a další lokality, které vyplynuly z bezpečnostní inspekce a pocitové mapy.

Klíčovou součástí projektu je spolupráce s těmi, kteří univerzitní prostředí každý den používají – studenty, vyučujícími i zaměstnanci. Právě jejich zkušenosti pomáhají definovat, co funguje a co by šlo zlepšit.

Plán mobility se zaměřuje zejména na zlepšení pěší dostupnosti areálu a podporu bezpečných a příjemných koridorů pro pěší a cyklisty a dále na jeho dostupnost veřejnou hromadnou dopravou. Všechny ostatní druhy dopravy však budou rovněž součástí hodnocení a řešení.

Co už proběhlo za průzkumy?

  • Pocitová mapa: identifikace nebezpečných míst, bariér a problémů z pohledu uživatelů.
  • Dotazníkové šetření (1.–31. 3. 2025): 1 531 respondentů (1 217 studentů, 314 zaměstnanců), délka vyplnění ~20 min. Šířené přes e-mail, web a univerzitní kanály.
  • Dojížďka a dostupnost: vyhodnocení spádovosti a časové konkurenceschopnosti jednotlivých módů (VHD vs. auto).
  • Bezpečnostní inspekce a terénní šetření: systematická identifikace dopravně-bezpečnostních deficitů (fotodokumentace, rizikovost, obtížnost nápravy).
  • Průzkum dopravy v klidu: kapacita, obsazenost, dlouhodobě odstavená vozidla v kampusu, u kolejí i v okolí.

Dojížďka do areálu

Studenti: Koncentrace je kromě logického Ústí a Ústeckého kraje výrazně dále rozprostřena do Karlovarsko, Liberecko a Středočeský kraj vč. Prahy; vyšší koncentrace v okresních městech. UJEP tak pro studenty tvoří zcela jasný spádový bod vyššího vzdělání na severu Česka.

U zaměstnanců je patrná výraznější lokální koncentrace v okolí Ústí nad Labem a v sousedních okresech Teplice, Děčín a Litoměřice. Současně je však stále znatelný silný vztah k Praze, což ukazuje na širší zázemí univerzity. Rozložení bydliště zaměstnanců výrazně kopíruje kvalitu dopravního spojení, zejména železniční infrastrukturu. Z dat je patrné, že zatímco pro studenty je UJEP hlavním dopravním cílem, u zaměstnanců tento efekt není tak výrazný – jejich dopravní chování ovlivňuje více kvalita spojení a dostupnost jednotlivých lokalit než samotná přítomnost univerzity.

Jak jezdíme na UJEP?

Dominantními dopravními prostředky jsou veřejná doprava (zhruba třetina), chůze (téměř čtvrtina) a individuální automobilová doprava (více než čtvrtina). Městská hromadná doprava má však velmi malé zastoupení. Ještě horší situace je pak pro cyklistickou dopravu (ta téměř není zastoupena).

Dopravní chování se liší mezi zaměstnanci a studenty, jak je ukázáno na obrázku níže (vždy nejprve studenti, následně zaměstnanci). Největší rozdíl je zejména ve využití vlaku a pěší chůze. Toto je patrně způsobeno tím, že řada studentů dochází z kolejí, zatímco zaměstnanci, kteří nejedou autem, jednoduše volí jako udržitelný způsob dopravy vlak. Automobilová doprava má v obou případech velmi podobné zastoupení. V praxi to znamená, že pokud nejede dotyčná osoba osobním automobilem, volí nejpohodlnější další variantu, což je pro vzdálenější cesty mimo město zejména vlak, a pro krátké cesty zejména studentů je to chůze.

Rozdíly mezi ženami a muži již nejsou tak zásadní. Obecně lze říci, že muži častěji jezdí autem a chodí pěšky, zatímco ženy se více spoléhají na veřejnou hromadnou dopravu. Rozdíly jsou však řádově v jednotkách procentních bodů.

Časová výhodnost různých způsobů dopravy

Železnice má ohromný vliv na dostupnost kampusu veřejnou hromadnou dopravou. Zaměstnanci a studenti dojíždějící ze sídel, která leží na železnici, mají výrazně lepší podmínky jak se do kampusu dostat. Naopak lokality, které neleží na železnici, nebo nejsou v blízkosti kolem Ústí, jsou v rámci dostupnosti veřejnou dopravou velmi nevýhodné.

Klíčové poznatky z dotazníkového řešení

Lidé volí udržitelné formy dopravy nikoliv kvůli udržitelnému smýšlení, ale z praktických důvodů, kterými jsou rychlost a cestovní čas (toto pochopitelně neplatí pro všechny spoje), finanční výhodnost a v případě vlaku například i pohodlí a možnost věnování se jiným činnostem. Individuální automobilová doprava je atraktivní zejména kvůli vysoké míře flexibility v průběhu dne a rovněž cestovní rychlosti.  Silným demotivačním faktorem je pro automobilovou dopravu nedostatek parkování (myšleno zejména přímo u univerzity).

Nejdůležitější poznatky:

  • Prioritou je rychlost, spolehlivost, jednoduchost (toto je významné pro téměř 90 % respondentů) – udržitelnost není na prvním místě.
  • U VHD by uživatelé uvítali méně přestupů, kratší čekání, lepší návaznosti a srozumitelné informace. Podpora a zatraktivnění VHD je jedním z významných faktorů (42 % nevyhovuje), 23 % respondentů by uvítalo zlepšení ve veřejné dopravě.
  • Vlak je páteřní systém – je nezbytné udržet kvalitu a návaznosti, jinak lidi utečou do auta.
  • Chůze je vysoce atraktivní zejména pro krátké cesty. Tvoří však část úplně každé cesty.
  • Kolo brzdí pocit rizika a absence bezpečného stání; řešeními mohou být bezpečné koridory a bezpečné odstavení jízdních kol.
  • Auto je atraktivní díky své flexibilitě; hlavním demotivačním faktorem je potom nedostatek parkování. Udržitelnější alternativy však mají své místo v očích respondentů, tedy zejména carsharing (relevantní pro 33 %) a carpooling (relevantní pro 66 %).
  • Pocit bezpečí je stejně důležitým faktorem jako bezpečnost dopravy – v okolí kampusu je řada klíčových bariér a kritických míst, na které je vhodné se zaměřit (75 % respondentů označilo bezpečnost za důležitou či zcela zásadní).

Pocitová mapa

Z pocitové mapy UJEP vyplývá, že problémem nejsou izolované body, ale celé koridory s chybějícími či nebezpečnými přechody a křižovatkami, navíc s bariérami a chybějícími chodníky. Opakuje se nízká kvalita povrchů a pocit nebezpečí, který je nejvýrazněji v okolí ulic Klíšské a Pasteurovy a obecně v blízkém okolí kampusu, ale například také okolo hlavního nádraží. Ukázal se také silný překryv s provedenou bezpečnostní inspekcí, který potvrzuje prioritu pěší infrastruktury. Hlavními závěry jsou: doplnit přechody, zprůchodnit bariéry, zlepšit povrchy a na několika místech zlepšit osvětlení a zajistit skutečnou bezpečnou dopravu v rizikových uzlech.

Z pocitové mapy se podařilo identifikovat několik klíčových priorit (důležitých a zajímavých poznatků je pochopitelně mnohem více):

  1. Bariéry v území a chybějící přechody
  2. Chybějící a nebezpečné přechody
  3. Chybějící a nebezpečné přechody
  4. Chybí přechod a chodník
  5. Nebezpečné a chybějící přechody, nebezpečná křižovatka
  6. Chybí chodníky, nevhodný povrch
  7. Chybí přechod a pocit nebezpečí
  8. Chybí infrastruktura
  9. Nebezpečné přechody a křižovatka
  10. Nebezpečné přechody a křižovatka

+ Nádraží, kde se hromadí zejména sociálně patologické jevy

Parkování

Parkování je jistě významným tématem pro řadu lidí, kteří pravidelně na univerzitu dojíždějí. Situace s parkováním je celospolečenský problematická, protože osobních automobilů je stále více (za posledních 10 let nárůst cca 30 %) a města není možné nafouknout. Parkování a jeho restrikce zůstává nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje volbu dopravního prostředku – osobní automobil není (mimo skutečně nutné případy) udržitelným dopravním prostředkem a měl by být poslední volbou pro ty, kteří to skutečně potřebují, nikoliv pohodlnou volbou. Univerzita sice zavedla významnou restrikci pro parkování studentů v areálu kampusu (to je rozhodnutí, které zpracovatel tohoto projektu plně podporuje), ale v okolí zůstává řada možností, kde vozidlo zaparkovat, pokud to daný člověk skutečně nutně potřebuje. Ve vzdálenějších lokalitách zůstávají nadále i neplacená stání. Kolem kampusu je až 2000 parkovacích stání.

Co bude dál

V současnosti probíhá zpracování návrhové části Plánu mobility UJEP, která navazuje na výsledky průzkumů, analýz i podnětů z pocitové mapy. Tato fáze přináší konkrétní návrhy opatření, jež povedou ke zlepšení dostupnosti, bezpečnosti a udržitelnosti dopravy v areálu univerzity i jeho okolí. Už v letošním roce a v následujících letech se začnou postupně realizovat opatření zaměřená na podporu sdílené mobility, především spolujízdy doplněné o bezpečné parkování kol.

Kompletní Plán mobility UJEP bude dokončen a zveřejněn na začátku roku 2026. Cílem je, aby se stal praktickým nástrojem pro zlepšení každodenního pohybu po kampusu i jeho okolí a přispěl k rozvoji univerzity jako moderní, bezpečné a udržitelné instituce.